neděle 3. listopadu 2013

domečky

Tak se nám podzim přesunul do té smutnější poloviny. Barevné listí pomalu hnědne či je odvezeno pracovníky technických služeb, modrá obloha se schovává za kupou šedých mraků. Chvílemi poprchává, fouká studený vítr a snaží se nám necitlivě osvěžit paměť a připravit nás na nadcházející dlouhou (bože chraň, ať není dlouhá jako ta poslední!) zimu. Absolvuji povinnou minimálně hodinovou procházku na čerstvém vzduchu s kočárem. Dítě zachumlané do peřinek, ukodrcáno do hlubokého spánku pravidelně oddychuje. Mám čas koukat okolo sebe. V podstatě nemám co jiného na práci. Na mokré lavičce se sedět nedá, tak bloumám po parku a snažím se objevit nové cestičky a nové pohledy.
No vida, podařilo se. Opadalo listí a odkrylo spoustu samodomo-domečků...







Ne všechny domečky musely čekat na své znovuobjevení až na konec podzimu... 






Žádné komentáře:

Okomentovat